„Na světě jsme na otočku,“ říkával Zdeněk Andrlík. Poslední vzpomínka na čafáckého kamaráda
Říkali mu „Rossi z Krče.“ Patřil k čafákům, kteří to dotáhli až do ligy. A na Čafku se stále vracel, do svých 70 let za naši starou gardu i aktivně hrál a taky svou trenérskou kariéru v Čafce zakončil. Letos v červnu se v dobré kondici zúčastnil první akce našeho spolku ČAFC 1899, kterému fandil. V neděli 14. září 2025 v 74 letech náš spoluhráč, trenér a hlavně kamarád Zdeněk Andrlík zemřel.
Zdeněk s kamarády čafáky na první akci ČAFC 1899 letos v červnu (druhý zleva). Foto: archiv ČAFC 1899
„V kabině nezkazil žádnou legraci a na hřišti byl pro soupeře tuze nepříjemný, býval trochu provokatér. A byl hodně impulzivní, což si přenesl i do trenérské práce,“ vzpomíná na Zdeňka Miroslav Kaliba, jeho spoluhráč z ČAFC Praha a kamarád.
Andrlík byl součástí nejúspěšnějšího týmu Čafky od dávného sestupu z ligové na krajskou úroveň. Coby útočník zažil obě čafácká období v divizi – za náš A-tým nastupoval od roku 1975 do 1982, kdy se vrátil do Sparty Krč, tehdejších Montáží.
„Nejenže legraci nikdy nezkazil, ale on ty fóry často sám vymýšlel. Zároveň z vlastní zkušenosti vím, že kamarádům z fotbalu vždy ochotně pomáhal a vycházel jim vstříc, když řešili problémy,“ vzpomíná Kaliba. „Z jeho hráčské kariéry si pamatuji, že když byl obránce zvlášť nepříjemný a držel ho všemi způsoby, tak on ho na oplátku provokoval. Protože v 70. a 80. letech se hrálo převážně na škváře, tak k tomu občas používal nejen slova…“
Zdeněk v dresu Áčka na starém spořilovském hřišti ČAFC v roce 1979 (nahoře pátý zprava) Foto: archiv ČAFC 1899
V 90. letech prožil Zdeněk Andrlík svá nejslavnější trenérská léta coby asistent Petra Packerta či Zdeňka Hrušky v Bohemians. Koučoval i na úrovni třetí ligy a divize. Na závěr své kariéry se do Čafky vrátil i coby trenér v současném náročném období s chátrajícím areálem a neochotou jeho majitele zajistit fotbalu důstojné podmínky. Áčko vedl od ledna 2018 do června 2019, takže ho měla možnost poznat i spousta novodobých Čafáků.
Dvacet let nastupoval Zdeněk také za starou gardu Čafky, vždy přicházel s novými historkami z fotbalového prostředí i ze soukromí. A také chodil hrát se spořilovskými patrioty malou kopanou za FC Plácek, kde mu přezdívali „Krčský Rossi“ podle italské útočné legendy a jeho vzoru.
Jak uvedl v „pláckovském“ dotazníku, rád si vždy dal biftek a malou plzeň, poslechl kapelu Queen, podíval se na filmy s Bridgette Bardotovou, Bolkem Polívkou a Miroslavem Donutilem a jako své životní krédo uváděl: „Jsme tady na otočku, svět je jedno velké divadlo.“
Moc nás mrzí, že Zdeněk svůj part 14. září 2025 dohrál a už nás nikdy nepřijde svým nezaměnitelným hlasem poškádlit a čafáckou rodinu povzbudit. „Jeho odchod všechny jeho kamarády šokoval, protože i když se v poslední době potýkal se zdravotními problémy, nikdo nečekal takovýto konec. Čest jeho památce za mě i všechny jeho kamarády,“ loučí se za čafáky Miroslav Kaliba.
Na Zdeňka zavzpomínáme také v 10. ledna během příštího setkání našeho spolku přátel ČAFC na pražských Vinohradech.
